Proroctví

Slyšte slova
dávnověká
zas a znova
umlčená
Slova člověka

Můj hlas zní z krve mého lidu zaschlé do rudohněda
Můj hlas volá v křiku orla svěžím ranním vánkem
Můj hlas je hlasem medvěda co neusne zimním spánkem

My tu byli dřív než jste zastínili obzor naplněnou touhou po moci
Naše šípy prohrály marný boj s vašimi děly
S rudými rozervanými těly
vrženými do noci
jsme vám z cesty odletěli

Věřím že naše duše se spojí znovu s divočinou
jak neklidný vítr s vrcholy hor
Věřím v den pod Sluncem
a věřím v noc pod Lunou
kdy až na obzor
se vaše sny sesunou

Můj duch tu bude i po tom co vás pýcha přivede ke zmaru
a vaše marné plány odletí rozevláté
Náš duch bude stále žít na prérii po staru
Váš nebude nikde protože ducha nemáte.