Divný ráj
Divný ráj
Podivným jsem poctěn darem,
proč já, to ví jen sen a bůh.
Věčným ten dar kyne jarem,
svit klidu zmatků nad oparem,
břeh žití čistí od chaluh.
V osud kruté štěstí vnese,
tak neznám bolest, neznám pláč,
mě oheň, voda zalekne se,
bez přání, hrozeb na adrese:
trange(tečka)heaven(zavináč)
V kruhu běh, jak dětský vláček,
lidské zloby, lásky prost,
chlad mramoru a obkladaček,
prázdná cesta bez zatáček,
v cíli šťastná lhostejnost
Ve ztrnulosti rozesmáté
pravým si štěstím nejsem jist,
jak odkaz snu mi hlavu mate.
Snad se dočkám jedenkráte,
až pozvánku mi smrt dá číst.
Kdo boje, slz se neodříká,
chápe touhu, co mi velí
do prázdnoty kopnout víka,
jak kletbu vesla převozníka,
ten dar vnutit nepříteli.
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Kdo boje, slz se neodříká,
chápe touhu, co mi velí
do prázdnoty kopnout víka,
jak kletbu vesla převozníka,
ten dar vnutit nepříteli.
tahle sloka je PERFEKTNÍ::
23.06.2009 11:47:00 | šuměnka
Ten dar asi není darem
když štěstí nenosí
je lásky prost,a čpí chladem
a nikdo o něj neprosí.
05.06.2009 21:46:00 | s.e.n
Překrásný text....moc se mi líbí a každá sloka jako kapička rosy ve stříbrné pavučině (tohle přirovnání jsem si půjčila z pohádky..vždycky jsem ho chtěla použít...ale teď se vážně hodí) Takže za mě ST!
03.06.2009 20:33:00 | Lady Carmila
Jako bych četla Otokara Březina (možná se opakuju, ale je to tak). Pěkné.
03.06.2009 19:15:00 | Jana M.
