U sklenky
u stolu s načatým vínem
u baru zpitý
jen se svým splínem.
V zármutku a bolesti
opíjí svou duši
srká z velké hladiny
a málokdo tuší
co stalo se...
Někdy jsme prostě hluší!
Co asi hledá
co utápí v žalu
co jeho krásné oči..teď tak krvavé
co hledají v tomto baru.
Co utápí v žalu
co asi hledá
co jeho něžné srdce..teď tak krvavé
a jeho tvář tak bledá.
Zapomnění?
Sám sebe?
V zármutku a bolesti
opíjí svou duši
sklenka poslední
a málokdo tuší
co stane se...
Někdy jsme prostě hluší!!!
Jo,jo,velmi pěkně vyjádřený postřeh naší netečnosti.Já razím heslo "ať si lidi říkají,že jsem naivní,hlavně že nejsem cynik"
05.06.2009 17:24:00 | Elisha
Hluší a slepí láskou,
hluší a slepí závistí, záští, zlobou a bolestí...
03.06.2009 20:13:00 | NikitaNikaT.