Poslední

Anotace: někdy je...

Nejraději bych odešel za hory a lesy.
Kde vymizí všechny tváře, vaše hlasy.
Tam bych došel odpuštění,
tam v krajině zapomnění,
Přece nejsem poslední...

Každá vzpomínka je hluboko vryta,
dokonce i ta co má být zapomenuta.
Každá vzpomínka má být hluboko vryta,
snad i žádná zapomenuta.
A já jsem poslední...

Doufám že mi odpustíš, můj příteli,
musel jsem to nechat a jít.
Stojím na nádraží, vlaky odjely,
kde ty zbylé mohou být?
Přece nejsem poslední...

Každá vzpomínka je hluboko vryta,
dokonce i ta co má být zapomenuta.
Každá vzpomínka má být hluboko vryta,
snad i žádná zapomenuta.
A já jsem poslední...