Tulák

Sám a raněn,
krajinou bloudím,
cestou hájem,
přemýšlím, zda dobře svět soudím.

Jsem tulák
a nohy mě už bolí,
nebýval jsem chudák,
však teď vládnu jen holí.

Šaty mám děravé
a boty jsem ztratil,
viděl jsem oči dětí zvědavé,
i to jak někdo za vraždu platil.

Viděl jsem dost,
i co mé oči nemuseli,
spálím za sebou most,
lidé na mě stejně dávno zapomněli.