Vítr

Vítr pofoukal bolístku,
usedla rosa na lístku,
v sukýnce je sice zima,
ale v rozkvetlé louce tak prima.

Vítr rozevlál vlásky,
v přírodě je tolik krásy,
k tomu ještě lásku míti,
to by bylo radostné žití.

----------------------------

Na louce se zasnila,
doma slzy ronila.
Stále bita, třeba jen slovem,
probodla své srdce nožem.

Krev pomalu stéká,
jak poklidná řeka,
potom teče divoce,
jak povodeň v potoce.

-a umírá-