Sbohem, příteli
Sbohem, příteli
Jeli jsme metrem na stanici Corvisart
a v útulné kavárničce na rohu Place d´Italy
na místě veselých odpoledních schůzek
kde muži sotva spustí oči z dívčích blůzek
tam právě tam jsme se naposledy líbali
Kavárník s knírem jak křídla havraní
snad trochu záviděl nám naše mládí
kýval hlavou a přivřel oči na chvíli
možná viděl jak sladká Gizel ho svádí
Ach ta útulná kavárnička na Place d´Italy
Poslední setkání a smutné rozloučení
Ano muselo muselo tak všechno být
Jen neplakat příteli a smutek skrýt
Ještě dnes mi vzpomínkami hlava třeští
jak potom bláznivě běhali jsme v dešti
Všude byl slyšet jen náš smích
a malý stařík s černým parapletem
si mohl hlavu téměř ukroutit
No páni ti mají ale vychování
Náš smích však byl tehdy trochu zoufalý
Rozloučení navždy...Na Place d´Italy
Komentáře (19)
Komentujících (19)
Doporučit
Tisk
Má to pro mě stejně hezkou atmosféru jako když Werich popisuje svoji návštěvu Rimini. Úplně jsem se tenkrát zasnil. Teď taky.
10.06.2009 23:58:00 | René Vulkán
krásné, jen nevím, jak netesknit, vždycky ti slza ukápne, a pak je smutno
10.06.2009 21:17:00 | Meriel
Nádherné, cítím, že vzpomínkové dílko, plné citů, upřímnosti... radosti, štěstí, těch troufalých úsměvů, ale především ZAMILOVANOSTI! :o) ST!!!
09.06.2009 14:27:00 | NikitaNikaT.
velice půvabné...muselo to být kouzelné i když se smutným loučením...ST
09.06.2009 10:58:00 | Tanzania
Krásné, smutné loučení; logicky to smysl nedává, ale časem je to pravda.
07.06.2009 14:18:00 | Zasr. romantik
Děkuji ti bohyně Házté, že ses k nám vrátila,
tvá nádherná báseň mi hodně, hodně chyběla,
kouzelně popisuješ tvůj zamilovaný svět,
až zhojí se ti nožička, ty vrátíš se tam zpět
06.06.2009 09:58:00 | Kars
