maják

...

v krabici obklopen hromádkou doufání
naději dýchám ted slámkou
místo vzduchu
každičké špitnutí ve víře dobré
by dokázalo odehnat beznaděj
která ted prsty kostěnými
nakukuje zkrze rámy okenní

pohledy prosebné
jimiž šplháš
až k majáku mého srdce
a já se snažím
v očích svých odrážet
to světlo naděje
aby Ti ukázalo správnou cestu
a Ty si nepoznal
že uvnitř mě ničivá bouře dusí

pak jen Tě pohladí
má laskavá slova
a nezbývá věřit,že když už nic
"On" že nám pomůže znova

...