Jsem sama sobě..

Jsem sama sobě vrahem,
uštknu své marné přání.
Ty, jenž mému klidu brání,
a nyní? Opiji duši něžným blahem.

Jsem sama sobě soudcem se srdcem z mramoru,
sto ran bičem a k tomu láhev jedu.
Pouze tříštit sny na prach svedu,
mé srdce? Patří snad netvoru?

Jsem sama sobě katem,
žhnu svou duši směle.
Své srdce spálím na prach - posmutněle,
však nikdo již mě nevykoupí ani zlatem.

A nedá se to změnit...