Na křídlech
Na křídlech
V pokoji setmělém
hráli jsme na tichou poštu
s andělem.
Ta hra se mi tak moc líbila ...
a on se se mnou smál,
jak se mi slova pletou
a s každou započatou větou
vymýšlel bláznivé nesmysly,
já čekala, co si vymyslí
a úplně jsem ožila ...
Přece jen,
nemáte každý den
v pokoji milého anděla
co nabídne vám svoje křídla
a světe div se,
já neodmítla ...
Ta křídla byla z duralu,
já létala na zvláštním rogalu,
anděl jen ze země zamával
v té podivné chvíli večerní.
Holt, dnes jsou i v nebi moderní ...
Komentáře (14)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
pořád lepší křídla z duralu než duralová hůl,kterou podpíráme své city.)
11.06.2009 10:23:00 | Marupiara
no...navodit takové okamžiky, kdy ti je dobře...umějí opravdu jen Andělé...:-))
07.06.2009 14:59:00 | shakespeares
Nechcete mě k sobě přibrat...a co karty,ale umím jenom žolíka do třicetidvou.Jinak obrovská gratulace ke třísté a ještě spoň třistakrát toilik,blahopřeji Jituško!!!
07.06.2009 12:12:00 | střelkyně1
s andělem je vždycky příjemně... a s Tvými básničkami je taky krásně...
06.06.2009 13:41:00 | nejsembásník
