Nostalgie zrození 1.čast

Nostalgie zrození 1.čast

Anotace: próza... ospravedlňujem sa za gramatické chyby...

Sbírka: Slova hlasu básní v ozvěnách

Tehdy... té noci,
měsíc vyskoko stál.
Té doby,když jsem ještě spal...

Až stín ukril měsíc v nov,
žádny výkřik,hukot sov...
Jen sen se v srdci mém
probudil ve spanku,neklidném...

Až ráno smysly mé,
zdáli se být šílené.
Že v mém těle bije srdce,
nesmělé a opuštěné...

Tajemné to probuzení,
navedlo mě k zamyšlení.
Jestli jsou dva pro sebe stvořeni,
mé srdce tedy celé není...

xxx

Kruh v kruhu se uzavíra,
-je první- jak žádna jiná,
jen ta chvýla a cesta,
ta dlohá byla...

Mého těla a mé lásky si nezasloužila...
Kvúli svátku její přání,
bylo jen to milování...
A jaký vděk?!

Že přes bouřku do dálek,
chladný vítr nesl stesk.
Ale srdce její chladnejší,
a sněhu dotek teplejší...

Ach má duše popadlá,
do temnoty se propadla....
Naděje bez odhodlání,
stala se obětí lhaní...

xxx
Spousta nocí uplynulých,
spousta dnú osamělých.
A ve spánku pořád ten sen,
pustý žal a smutek jen...

Pak sladká slova,
čarovný vzhled.
Byla to ona,
žádny led...

Stejný smutek v očích,
stejná slova na nich.
Stejná moc -tak kouzelná-
jen ta dálka -prokletá-
ale hlas v mém srdci za ní odlétá...

xxx

Vášeň a touha.
Slova tajemná,
probuzená...

Pak jak z děla,
srdce vystřelila.
Střelným prachem popálila,
naivní má slova byla...

Ve svém lúně mysl mou
otrávila...

Když jsem získal pochodeň,
co uhasla v ten samý den,
kdýž byl jsem blázen,
pokořen....

xxx

V té době těžké,zkažené...
Bylo mé srdce,zmražené...
V té době,ve hvězdách
ztracená naděje,
v temnotě to srdce
pohřbené...

Až jedné noci,
úplnek rozmrazil mé city
a černý závoj tajemné moci
ustálil zař rozžhavené síly...

xxx

Zemřela hloupost,
ve starém učení,
když ďábel zasadil
do duše umění...

Zemřela hloupost,
v naivním myšlení,
kde sám ďábel zasadil,
do srdce poznání...

Prošel jsem poustevník,
pekelným trápením,
prošel jsem začátkem,
ne jedným zklamaním...

xxx
Pak měsíc zas a zas,
do snú mě šeptal jehož hlas....

Že blíží se čas,
až zvednou se stíny
usne i on sám
v náruči zimy...

A krev mé krve bude,
trnú plná rúže...

Uplněk proměnil se v nov
a sliším vytí,hukot sov...

Hlas...
Zpěv dívky v šeru večera...

Melodie...
A slova pekelná...
Autor Raziel PsyDearth Characith, 06.06.2009
Přečteno 283x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí