Prosíš ať to nikdy neskončí,
se slzami v očích jak blázen sám.
Minulost ti připomíná jen na duši šrám,
s pocitem masochisty sypeš si sůl do očí.
Štěstí si v sáčku nekoupíš,
instantní štěstí zatím není k dostání.
Pouze smůla strach ti nahání,
marně přemýšlíš, kde ten sáček uloupíš.
.
..
...
Sypu si zrníčka štěstí na dlaň, nadechnout se bojím.
Ať o ně nepříjdu, o moje všecko!
Bláznivá, naivní jak malé děcko,
marně svůj šrám trpkými slzami hojím.
Ještě že tak,asi by to štěstí bylo drahý a zase by si ho koupili jen někteří.Když se zavřou jedny dveře,otvírají se druhé,možná,že jsi to tou zdařilou básní uzavřela - vypsala si se...
06.06.2009 20:50:00 | Elisha