Jsou v životě chvíle
kdy dojdou všechna slova,
tiše a nehnutě
opájím se tóny,
do duše vkrádá se
hudba Mozartova,
oči mé hledí jen do dálky ...
tam Stefansdómem právě pějí zvony.
Slznými kanálky
vláhu srdce roní
pokojem setmělým sladké dál tóny znějí ...
... Tví Pražané Ti rozumějí .. .
drahý Wolfi!
ST! Paráda, já miluju Kouzelnou flétnu, ani bych nespočítala, kolikrát jsem ji slyšela :-)))
18.04.2010 13:49:00 | Pevya
V lasce nekdy nejsou treba slova
staci pohledy opakovat znova.
A potom i mlceni
vsechno v lasku promeni.
07.06.2009 17:30:00 | carodejka
Rozumím milé dámy, jen prosím postupně, snad přijdou také na řadu ... :-))
07.06.2009 15:01:00 | jita.1965
krása a duše spása:-)
ale miluju i Clauda,Ludwiga,Giacoma,Petra,Igora,Maurice,Johana,George,Antonína,Franze,Richarda,...etc:-))
07.06.2009 13:13:00 | Mbonita
Není nad Wolfiho,ten nemá ve světě konkurenci...ale taková Veselá vdova...taky není špatná!!!:o))
07.06.2009 12:30:00 | střelkyně1
Proč, proč jen
přízraku uhrančivé oči
tě hnaly strasti po úbočí,
proč vždy vracely se znovu
a s tóny vskočily na osnovu
o úsměv když prosils letmý
z Kouzelné co zazněl flétny
***
Jiří senior
07.06.2009 10:23:00 | j.c.
Když je to o hudbě a ještě takto krásně, nedá se jinak než ST! A ukazuje se, že Brňané Wolfimu rozumějí taky! :-))
07.06.2009 08:25:00 | poustevník Jirka
...co mám dělat nešťastný,Wolfi i v mém chlívku zní,tóny jsem si přivlastnil,s vámi uši nastražil,díky vám si teď poslouchám,sám
07.06.2009 00:31:00 | WAYWARD