Po polnoci sa mesiac díva
Po polnoci sa mesiac díva
###
bláznivú báseň teraz napíšem
žeravé Slnko pohltilo Zem
spálilo kľúče k bránam sveta
za mrežami sa ťažko lieta
strácam sa operená ihličím
mĺkvo sa dívam, vôbec nekričím
dva brehy rieka spojila
okamih malou zdala sa mi presila
však potom na ústup som trúbiť musela
a bolo jedno, že to bola nedeľa
havranie krídla miesto rúk mi narástli
smejem sa len na nešťastí
a zvedavosť mi češe vlasy rozviate
sedím na hviezdach v starom kabáte
keby som mohla, iste by som kradla
slepo sa dívala do zrkadla
bozkala ruže miesto muža
stínala hlavy tým, čo túžia
do priestoru sa rozlievala
raz bola veľká, potom malá
spútala by som Slnko do dlaní
nech nikoho už neraní
a medzi seba vzali by ma víly
spoločne by sme jantár pili
jaziev a ošklivosti bola by som zbavená
ladná postava, oblé ramená
naveky v tanci pochovaná
žijem len nocou a bojím sa rána
že táto báseň nemá hlavy ani päty?
nevadí, hlavne že na mňa teraz mesiac svieti
okamih som s vánkom snov sa pohrať chcela
o chvíľu splyniem s nimi celkom celá
###
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Kráásná, moc krásná báseň. Škoda, že mi ji nemůžeš zarecitovat osobně, v té slovenštině to tak jinak (zdá se mi líp) vyzní...:))
11.06.2009 22:10:00 | 5thelement
a keby už nebola napísaná
písal bysom po kolená
v stude, si a budeš
slávy dcera
10.06.2009 22:54:00 | a_tao
smutek král dlouze panoval
jednou si usmyslel a vymyslel
že ženu krasavici pojme sobě za choť
jenž líbyla se slečna Smích toť
co na to říct nebylo mu pomoženo
smutku tělo bylo ohroženo
jen Luna s Měsícem tomu rozuměli
08.06.2009 22:46:00 | Lady L
taky sem dlouho nemohla usnout... poletovala sem si tmou svýho pokoje dokud mě neulovil sen... ale mu to trvalo (tomu snu :o)
08.06.2009 07:59:00 | hanele m.
