Anotace: 9.6.2009 asi to není vůbec báseň, spíš jen jakési vylití... Pro mě to není až tak typické, že by mi rýmy byly vážně jedno... Tady o ně nejde. nehraju na ně... Miluju ty návraty...
Sbírka: Stříbrným stéblům...
Vždy když se ohlédnu
z očí mi mizíš...
Však za dobu, co Tě
Znám
Už vím
Že se zas objevíš...
Zpět se mi vracíš
Po špičkách...
Tak tajemný...
Že už si zvykám...
Na roky vedle Tebe
Kdy jsme tu každý za sebe
Skoro mě nevidíš...
Často pluješ mi v dál...
Však já vím
že to nejsou náhody...
Mám jednu velkou, prostou
Radost...
Vždy, když se mi vracíš...
Ať už čelem nebo zády
Věř mi.
Jéé, děkuji moc!:-) Nečekala bych ohlas, spíše jsem cítila nutnost to ze sebe dát ven.
10.06.2009 19:21:00 | Helena Buchtová
Kdo by nevěřil...po tomhle...je to krásné...vážně se mi to moc líbí..
09.06.2009 20:55:00 | Lady Carmila