a časy roztály jako sníh

a časy roztály jako sníh

Anotace: staré a zapomenuté

často jsem
utíkala přes pole, abych našla
tvůj šlehačkovej úsměv
šlehačkovej pohled, roztroušenej
v potu těch několika kopřiv
a kolem bylo nebe a slunce který
rozpalovalo celý pole dozlatova
a cesty co sis mohla sama nakreslit
/to mě bavilo – nakreslit si kus života/
každej den byly jiný.

a vždycky
jsem doběhla k opuštěný
zarostlý studně
vylezla jsem na ni a koukala
jak ve vodě plave slunce
na jedný straně byl les
tvářil se, jako by za ním
končila země
a tou druhou stranou
vítr pročísl žlutý lány
často jsme se v nich schovávali
po zemi hledali andělíčky
nebo bílý vlasy
ty lány nikde nezačínaly, nikam nevedly
možná do nekonečna
a tahle studna byla takový
naše tajný místo, kterým procházela
čára mezi dvěma světy
/chtěli jsme tomu věřit/
leželi jsme nad utopeným slunkem
poslouchali armádu cvrčků a
připadali si jako v pohádce
-byli jsme v pohádce-
všichni ti haranti ze ztracenejch končin
nikdo nás nehledal

jó v dětství byly i mraky plné
cukrové vaty

/škoda že mi to došlo až
potom/
Autor atty, 11.06.2009
Přečteno 213x
Tipy 11
Poslední tipující: Bíša, CorrimsonTom, Psavec, Nút, WAYWARD, hanele m., nejsembásník
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Hurá, supertipová. Není nad to otevřít báseň a být upoután hned od začátku.

11.06.2009 19:19:00 | CorrimsonTom

tak tohle je opravdu moc a moc krásný..nádherně napsaný a myšlenka jak zlatá stužka.... no zkrátka mnamky :o)

11.06.2009 13:12:00 | Nút

...vždy to dochází se zpožděním,ale fajn,když to dojde

11.06.2009 12:48:00 | WAYWARD

STéčko za tu
cukrovou vatu!

11.06.2009 12:08:00 | nejsembásník

© 2004 - 2021 liter.cz v1.5 | Facebook, Twitter