Já jsem jak ty noční můry,
na světlo se dívám shůry.
Jsem jak popel po kremaci,
jako zpěvovaví ptáci.
Jsem i nejsem, vše se mění,
i to lidské pokolení.
Poslední dvojverš podle mého názoru trochu sklouzl k takové povšechnosti, ale ty dva předešlé to velmi dobře vynahradily. Celkově tedy tipuhodné, avšak bude potřeba pofoukat odřené uši.
11.06.2009 17:20:00 | CorrimsonTom