Čtyři dlouhé vteřiny

Čtyři dlouhé vteřiny

Anotace: Pro Nausiku, protože zázraky jménem láska se opravdu dějí:)

Koupila jsem čtyři dlouhé vteřiny,
patřící muži na scestí,
jenž přehazuje vyhybky,
potají a tiše.
Snad jsem teď o krok bohatší,
snad jsem teď,
v neskonalé pýše,
ŠŤASTNĚJŠÍ…

Někdy také dokážu
vyhandlovat sny,
(pro které kdysi někdo dýchal).
A někdy ztratit noc
v jednom jediném okamžiku,
v jedné jediné skleničce smíchu.

Nemusím platit penězi,
je přeci tolik skutků
a ve své podstatě
tolik dokonalých věcí,
po kterých prahneš více,
než po kovové minci.

Je přeci tolik smutku
a tolik úzkých skulinek,
kterými občas,
prozařuje slunce.

A to se vzácně odráží
i v hliněné kuličce.

Všechny ty vteřiny
pak v jedné lahvi od šťávy,
uvězním na věky věků.
A ty,
natruc všem letům,
při kterých na nebi chybí odstavné pásy,
ucítíš vůni
jednoho červnového rána,
kdy někdo někde rozprodal,
veškerý svůj čas...
Autor Sunny, 11.06.2009
Přečteno 567x
Tipy 29
Poslední tipující: J's .., Gabrielle, PPetrushka, susana načeva, a_tao, fuu, La Suneteto, Zefi, semiramis, Stoneman, ...
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

zajímavá

01.08.2010 21:04:00 | PPetrushka

"zázraky jsou, jde jenom o to být vzhůru..."

14.10.2009 10:23:00 | La Suneteto

Mě zase přepadl podivný pocit melancholie...jestli je to tím, že jsem v období, kdy přemýšlím, jak dál, co bude a co vlastně chci dělat..nebo tím, že se s jednou etapou loučím, abych mohla prožít další...Nádherná Sunny, jako vždy...jsem ráda, že jsem si mohla počíst...
Jinak přijímačky mě čekají poslední ze 4 zítra, na Arts management...čekám na výsledky na čj a literaturu a bohužel mi nevyšla sociologie a hlavně žurnalistika:( tak mě to dost mrzí, ale co, život jde dál.... Tobě držím palečky, ať se ti to povede a vím, že budeš u státnic za hvězdu:) měj se moc krásně, pusu, papa=*

16.06.2009 22:10:00 | makretka

Sun, děkuju, moc. To víš, že pamatuju, jak bych mohla zapomenout ;).
Je spousta věcí, které člověk může a přitom jen říká "kdybych mohl", a až přijdou ty, kdy opravdu "nemůže nic", tak leckdy dělá nemožné a přece to mnohdy nestačí. Kolikrát si hledáme výmluvy proč něco nejde a ona je to jen často převlečená pohodlnost... a neubližujeme tím jen sami sobě, ale hlavně lidem okolo :(.
A máš pravdu, někdo ti opravdu přiroste k srdci v jedné vteřině a nezapomeneš na něj nikdy, i kdybys takového člověka neměla vidět třeba 50 let, a nebo třeba takynikdy, stejně tě bude po celou tu dobu hřát pouhá myšlenka na něj... V takových chvílích si asi máme říct - toho jsme měli potkat. Je to pak krásný pocit. Každému bych ho přála.
Taky tě mám moc ráda, Sun, ale to ty víš... :o)

13.06.2009 07:11:00 | Nausika

prepadl me podivny pocit nostalgie

11.06.2009 22:41:00 | Anewue

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí