Monolog
Monolog
Anotace: ...
*
*
Prší mi do snění,
duše se krčí,
v lepší se nezmění,
má drápy vlčí.
Tuší kříž maluji,
v pýše se topím,
anděly zraňuji
ostrých slov kopím.
Třeba mi pokory,
lásky mi třeba,
ať pýše navzdory
voní mi chleba.
Pak z očí tvých světlo
dodá mi víru,
že co dřív mě smetlo,
teď dává mi sílu.
*
*
Poslední tipující: Sweet KiWi, Impresse, Roger, tvoje líčko. ale můj ďolíček, bellacomp, divoska_jaja, Markéta Hl., hašlerka, zelená víla, enigman, ...
Komentáře (20)
Komentujících (20)
Doporučit
Tisk23.11.2009 17:25:00 tvoje líčko. ale můj ďolíček
úchvatné, vše jak má být. nic nepřebývá, nic nechybí. pro život velice ideální cesta. i pro lásku. pro všechno. ST
16.06.2009 17:17:00 toužím.jít.dál
...co dřív mě smetlo, teď dává mi sílu...často životní pravda a celá básnička je působivě, krásně napsaná---
16.06.2009 12:11:00 5thelement
Je to poprvé, co jsem klikla na Jana M. Nechápu proč mě to nenapadlo už dřív? :)) Moc mě báseň zaujala, rozhodně přečtu i další!
13.06.2009 20:33:00 poetická ilona
Rozhodně půvabné.S Vámi by se mi hezky popijelo vínko.Věřím,že bychom si střapaté slunko z dlaní do dlaní usměvavě směnily.Krásně píšete.Ilona
