Inspirace
Inspirace
V hospodě seděl jsem a popíjel jsem pivo
Tak za dnem den a za rokem zas rok
A nějak divně zrovna zauzlil se život
A cenu měl jak zrezivělý brok
S grácií vešla v očích slunce měla
Ten úsměv do paměti hluboko se vryl
A na chvíli mě okouzlila zcela
Vždyť co je život? Jen pár ukradených chvil
Zmizela do tmy přelud černá vdova
A rozplynula se mi jako z jara led
A já tu píšu slova slova slova
Na která marně čekám odpověď
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
hm ... tady u toho komentu níže se mám chuť ptát ...
proč to nevyšlo?
ale možná že tuším odpověď ...
jsem ráda, že jak se zdá,
se mnou to zatím vychází ...
:-)
01.11.2008 13:06:00 | Romana Šamanka Ladyloba
.... proč? ... dyk si musíš bejt mnou jistej .. chi ...
.... nedáš se vymazat naopak Tvá linka je silnější ... mám dost dobrou náladu ... budu lumpačit ... trády dádý
... co je BTF? ...
08.02.2007 08:13:00 | Marcella
Stárneme... a počkej za sto let... ;o)
ale i pak nás úsměv pozdraví...
a bude stejný příběh vyprávět...
a bude krásný, jako svítání...
vychutnej si to setkání :o)))
01.11.2005 15:49:00 | Cecilka
jo..jo..smutný úděl stárnutí..
ale snad ta inspirace je tím kladem k zalknutí :o))
01.11.2005 12:08:00 | šuměnka
