strom rozeklaný
hrotem tupého blesku vepůl
rozklenout se jako most
toužil nad Tebou
teď raději tou řekou
co divoce uhání vstříc
všem mořím před sebou
chtěl by být
zbloudilou peckou
vystřelenou
z revolveru netečnosti
zasažen na komoru
smrt nepřichází
po špičkách tančí
tango
valčík
waltz
kroutí knír
té mladé paní
co moralizuje
o podmíněném milování
sám
řeže dál
vzpomínky
na cirkulárce marnosti
oči pouze průzorem
do lebeční dutiny
kde prázdno přebývá
centrum vzpomínek uloženo
v bezpečnostní schránce
mého srdce
nezbývá
žít
dál
semknutý
s
přírodou
a
jejím
požehnáním
milovat
BEZ PODMÍNEK
Pocit prázdnoty ale po tom semknutí se s přírodou a bezpodmínečném milování už to vůbec tak prázdné není, ne? ;-)
14.06.2009 17:54:00 | Chancer
člověk má..milovat...bez podmínek
když podmínky jsou
lásku zabijou...
ST
14.06.2009 13:43:00 | Mbonita