mezi ledem sevřen...

Anotace: horkou touhou veden...

se spícím jitrem
proplouvám nočním severem…

neukotvený
návštěvník skleněných dómů
bez přístavů...

pomalu plující
procesí ledovců
ve sněhobílých čepicích
a masivem pod hladinou
němí svědci roztávajícího času
v zářivě barevných pruzích
archy Noemovy
s podvodními zahradami
plné chutí mražené vody...

procházím se na povrchu
kde vlny přelomené přes led
v momentě styku
s dechem vzduchu
zmrzly v okamžiku...

potápím se v hlubinách světů ticha
a nahlížím posvátnou bázní
do soukromí prostorů ledových jeskyň
s mrazivými freskami
na fantomatické vraky lodí
co podlehly síle chladného objetí
obsazené hejnem arktických tresek
a fosforeskující mořskými sasankami...

kráčím naruby po hladině
dnem prosvítají sluneční paprsky dovnitř ledovců
a kolem proplouvají oblaka odlupujích se ker
jak majestátní těla kytovců…

plavím se za hlasem
tam kam nedosáhnu rozumem...

tam někde je kus ze mě
o kterém touha rozpustilá
ve mně zpívá...

tam někde je země
kde tajemství přetrvává
a moje duše volná usměvavá…