Ukrad jsem na nebi hvězdu
vkládám ji tobě na polštář
potichu – o světě nevíš
kreslíš sny pro svůj snář.
Tu hvězdu já jsem hřál v dlaních
by s tebou mohla snít
v peřinách rozestlaných
směla se přitulit.
Ráno než nebi ji vrátím
bude mi vyprávět
o tom jak nádherně voní
ten nejkrasnější květ.