Sedím v prázdném pokoji,
za oknem svět chřadne,
kolem jako po boji,
mé ruce jsou chladné.
Měly koho hladit,
koho držet v náručí,
teď nemohou ladit,
jejich struny nezvučí.
Musím najít znovu rytmus,
mojí vlastní tóninu,
k plusům přičíst správná minus,
snad pak v klidu spočinu.
Zajimavy jinotaj, pises ruce, ale jde o srdce. Je hezky sladena..Ale neboj se vlka nic..to bude ok, uvidis ;)
19.06.2009 19:57:00 | Nergal
Držím palce, ať rytmus nalezneš a přeji hodně štěstí do dalších dnů. Pěkná báseň...
14.06.2009 20:22:00 | Veronikass