Anotace: nebýt jako ten staletý chrám jenž celou dobu stojí sám opíjet se větrem deštěm...
nebýt jako ten staletý chrám
jenž celou dobu stojí sám
opíjet se větrem
deštěm
nechat se sežehnout sluncem
dívat se smutně na pole
z kamení
proplakat se krvavou věčností
a do toho kovovým srdcem
němě bít
Pěkná básnička a maximálně souhlasím s anotací. Já je nepíšu už dlouho.
15.06.2009 15:34:00 | Jana M.
tak jo... další z básniček vyrážejících mi dech. A jsem ráda, že je zrovna od tebe!! To, co opravdu obdivuji, je dát takto krátkým veršům smysl a zároveň nádech něčeho mystického.. Nejkrásnější ale je, že se do ní můžeš vžít a představit si... ST..Těším se co bude dál *
14.06.2009 22:22:00 | Lissa