Naděj

Jak měsíc na hladině
jak duna v poušti
jak noha nohu mine
v remízu houští.

Jak slunce nad obzorem
jak měsíc v lůnu
jak záře nad oparem
ve svých snech stůňu.

Jak tíha nekonečná
jak hvězdné nebe
jak tečna ke kružnici
samota zebe.


Volám tě podestrání
cesto má pouští
veď mě ať naděj touhy
mě neopouští.