Lesk a bída kurtizán

Vychází s hlavou vztyčenou,
tvrdý výraz má ve tváři,
teď všichni kolem umlknou,
jen silueta zazáří…

Jak půvabně si měří muže
svým okem přivřeným;
zahlédls letmou jiskru nože,
v pohledu z rozmarýn?

Kráčí s pyšnou noblesou,
leskne se jak hladina,
kříž jí dřímá na prsou,
ruce v pěsti zatíná.

Na povrch dáma,
co má život před sebou,
v duši zní jáma,
ruku v ruce s chudobou.

Co o ní víme?
srdce jí krvácí.
Nelehký osud
životu snad oplácí?