Ač cítím Tě ve své blízkosti,
každý jsme v jiné místnosti,
do zšedlých koutů vsazeni,
v samotě, těžké až k zbláznění.
S rukama holýma vrhám se proti zdi,
nechápe nikdo mé úmysly,
v klidu že nesedím v koutě ...
Když budeš čekat, tak nenajdou Tě,
blázne.
Ruce máš prázdné,
jen v srdci Ti klíčí
touha, co ničí
bariéry,
touha, co od důvěry
step by step,
přerůstá,
usedá na ústa
a těla v zajetí
šedých čtyř stěn
rukama holýma
sápou se ven ...
Na první čtyři řádky je můj koment krátký a celé je to vynikající, tolik moc říkající... ST.
23.06.2009 14:13:00 | Kapka
Naprosto s tebou Juituško souhlasím...to blázne mi tam sedí hezky...nejednoho jsem už dneska potkala!:o))
19.06.2009 18:31:00 | střelkyně1
holýma rukama bourat zeď,
v barevnou duhu změnit šeď,
tu sílu dá Ti jenom láska,
už slyším jak první cihla praská...
18.06.2009 11:50:00 | nejsembásník