kuba
kuba
Anotace: ***
díky bohu teď nemám už delší dobu potřebu psát
nic mě nebolí
nic se netříští
nic se neobrací zády
jen si tak v klidu broukám
a jen se tak v klidu probírám vlásky mého kuby
jen se tak v klidu dívám jak se učí stát
na těch svejch mrňavejch nohách
jak mě ten hajzlík tahá za vlasy
a ruka mě nebolí jako dřív
(to z potřeby psaní)
a oči mě nepálí
(z nevidění věcí)
a ústa jen ševelí
-hou hou krávy jdou.....
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk17.08.2010 02:17:00 Já Esther Ruth
achjo.. zvláštní... hou hou krávy jdou mi nedávno říkal před spaním můj chlapec a mně bylo tak zvláštně dobře... zase jako malému dítěti... musí to být šťastný tvoreček, ten tvůj kuba.) je to hezké. taky bych jednou chtěla zažít to, co ty.
26.06.2009 22:14:00 labuť
Téhle doby si užívej... je totiž kouzelná... a její cennost definitvině poznáš... až odplyne...
20.06.2009 13:51:00 uživatel smazán
sice mě mrzí, že netvoříš, protože i tvůj smutek byl krásnej, ale... jsem na druhou stranu ráda, že se máš tak jak se máš... drž si to svý štěstí pevně!
