Za mřížkou vlasů
Za mřížkou vlasů
Anotace: Chvilka ticha při čekání na autobus
Rozdělit
minulost dne
na černé a bílé střípky
Ale co když je nejvíc šedivých?
A jejich černé okraje
přináší tmu
prázdných děr
komunikačního entlu
…pak je dobré
smočit zrak
v kabátu louky,
kterou češou větrné myšlenky
Skrze mřížku
vlasů a trávy
se těsně před okem
skládají puzzle
cukru a soli
Paprsek svobody
kojící hladové srdce
se zatoulaným chroustem
dětství
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk30.06.2009 20:18:00 NikitaNikaT.
Jak krásně si dokážeš pohrát se slůvky, dát temu nádech jistého reálu, životnosti... moc hezké. ST!
22.06.2009 08:40:00 vapiti
... to já při čekání na autobus většinou myslím na nesmrtelnost chrousta ... :-), no dobrá, trochu kecám, většinou si čtu ... a báseňka ... jako vždy perfektní ... do filozofování o tom co je mezi černou a bílou se raději pouštět nebudu ... krásný den ... :-)
20.06.2009 16:49:00 Lota
...musela bych dlouho čekat na autobus, abych něco stihla v hlavě složit... :-)
20.06.2009 15:48:00 poetická ilona
Inu,dnes cítím v duši křehké a matně lehké jako satén,že se toto moc hodí.I to počasí si malinko zahrává s radostmi,strastmi,pohledy na svět...naším člověčím nitrem.Děkuji za půvabný obraz za nimž cítím pestrobarevnou srdečnou inspiraci.Takovou koláž cukru i kyselých hroznů opředeno tajemném i něhou v doteku.Pěkný den přeji.Ilona
