pohybuji se v tranzu
naplněn plutoniem
bezstarostnou jízdou
ulicí kolem domů svých lásek
předem určených k demolici
milenec destrukcí
v hypnotickém stavu
cesťák v antistatických botách
s ukousnutou hlavou
a bušícím srdcem přítomnosti
kdy každá budova je tikající
atomovou bombou
a já budoucí
řetězovou reakcí…
přesto
mi to stojí za to
protože budu žít dál
obsažen
ve všem...