Anotace: Tak po dlouhe dobe se mi podarilo se donutit zase neco větrat ven.Zima je tu...
Tak tedy sbohem růže planá.
V zbortěných rukou mých rašící.
Do temna vděčně rozevřená.
Pod svitem luny měsíční.
Byla jsi mi dobrou vědmou.
Tep tvůj snad i mrtev by mně hřál.
Však v jednom mýlila ses.
Žes nebodala jsem ti lhal
Tvá vůně byla větříkem.
A tvůj dotyk paprskem měsíce.
Mé paže most z pavučin.
A měsíc reflektor padlých hvězd.
...no je nádherně smutná jako ostatní...zvracet mě nanutí,ale to nevadí,alespoň ten pláč mi může postačit...musím dát 100..bohužel
09.04.2006 20:27:00 | Mab
jo inspirovalo mne kdyz se muj kamos po kalbe probudil se svoji holkou v ruzich u nas na chatě,jinak asi krapat halasovskýho pesimizmu,ale jen krapet
03.11.2005 22:49:00 | bezruký uzurpátor
je to fakt hezký....akorát by mě zajímalo,jestli si se nechal někým nebo něčím inspirovat nebo si to psal jen tak?můj názor je že to první..
03.11.2005 19:26:00 | venuse