Láhev od okurek

Zkrvavený střep z láhve od okurek v ruce držím, v pravé!
Stéká mi po dlaních ta sladká tekutina, ceněná zlatem.
Stala jsem se zrůdou, bezpáteřním katem...
Stala jsem se bestií, jsem zvíře po krvi lačné, dravé!

Vlastní krev saji s ladností psychopata!
Trpkou pachuť pohltila ústa snadno..
Hrát si se mnou? Není radno.
Nová éra slasti jest započata!

Z láhve od okurek zbylo jen pár střepů,
hle! Zelená zrůda na podlaze,
prý mne mé sny přijdou draze.
Prý ať už se preventivně strachem třepu.

Okurka, poslední hyena mých nočních můr,
směje se dávivým smíchem.
Mému snu, jenž stal se dávno hříchem,
ztrácím se v zástupu krvelačných stvůr.