Klavírní vzpomínka

Anotace: ..o sobě samotné?

Potichu vkládám svou touhu poznání
přes zavřené dveře
do chvil vzpomínání
..skrz těžké otěže.

Otvírám je vráskami,
staré, tmavé a rozbité,
jsem obklopena otázkami
minulosti,
mléko života je vylité.

Slyším zvuk klavíru,
malou černovlasou vílu,
přisedám si
a mou sílu
pohlcují tóny výru.

Hraje tady už pár let,
skládá svůj život z několika
nepatrných vět
a ukládá je do klavíru,
kde se zamyká
k vesmíru.

Sleduji ji a vzpomínám,
co všechno zapomněla
jsem,
srdce mi přestává tlouct,
umírám,
vracím se
do dětských let.