Dávat i brát

Anotace: Když umíme tak krásně brát, proč nejde stejně tak lehce i dát? Proč city své skrývá, proč se pořád usmívá, proč když s vámi mluví na vás se nedívá?

Po tváři slzy jí stékají,
hlasy v její hlavě cosi jí šeptají,
snad aby věřila, aby to nevzdala,
sílu v sobě našla a dál bojovala.

Jenže s kým? .... se slzami odcházím!

Hloupá tanečnice, neumí nic,
nezaslouží si ten krásný cit,
když sama odmítá dát víc,
chtěla by jen brát, nedochází jí, že musí sama i dát.
A tak sama tam sedí a do vody smutně hledí.
Opuštěná duše zlámaná
a světem zklamaná.