Anotace: ...
Úplněk bílý, černá Luna,
negativ mojí bledé tváře.
Noc šeptá slůvka tajuplná…
Už nechci plakat do polštáře.
Otvírám okno dokořán,
kočičí hlava, černé tělo.
Už nelež tady bez života.
Vím - dávno Tě to omrzelo.
Já ve spánku se usmívám,
plášť noci hodím přes ramena.
Samet tak hebký, hvězdná zář,
teď nahá jsem i oblečená.
Na cestě, kterou tuším sotva,
tak lehká, jako nikdy dřív.
Kroky se divně rozléhají.
Za mými zády tichý smích.