***
Máš toulavé boty kámo
jak je mi známo samotář
na patách svatozář
však jen zář zanecháš
co rok se mine krokem
tak se sejde i krok s rokem
ty pospícháš
holčičí pupky zaléháš
máš se máš
kroky ti slábnou
co kdybys jednou zastavil vlak
lehl na koleje
a cestou do ráje
počítal ovečky bezděčně
kolikrát na slečně zazněl tvůj hlas
hladil jsi vlas a někdy pa pa
tos řekl nahlas
leporelo kroků to je roků
přesně na čas stojí tvé kroky
nestojí máš roky kámo
odšlapáno máš
u své ženy držíš stráž
ošlapané boty zouváš
pod postel vsouváš
nazouvákem nazouváš
vzpomínky na žínky
nezapomínáš
nevzponeneš až zapomeneš
***
Mbonita to napsala moc hezky.ST
já si pročítám a kochám se nad dílky.ST
03.07.2009 01:41:00 | Tanzania
...i při vzpomínce usmát se můžeš - rozkvete v tváři nachová růže - toulavé boty třeba jsou zuté - ale být bosý není kruté...a třeba i zapomeneš, ale smazány nikdy nebudou...
02.07.2009 17:21:00 | toužím.jít.dál
To chce, kámo, trochu optimismu! Bude ještě hůř! Ne až budeš jen vzpomínat, ale až všechno zapomeneš.
02.07.2009 13:16:00 | Zasr. romantik
držíš stráž a zouváš boty
řek bych, že jsi na tom skvěle
soucit zpravidla mám pro ty
co v botech lezou do postele
***
Jiří senior
02.07.2009 10:36:00 | j.c.
říkej si
mé vzpomínky
jsou mou ozdobou
a toulání
je stav
jak když najednou
rozvodní se splav
volání..co neodoláš..
také to mám
a pak vše odložím
a toulávám se tam..kam mě srdce táhne
ST
02.07.2009 08:48:00 | Mbonita