.
Jak už léta zvolna stárnu,
v těle měkne nejen kost,
neduhy mé v letním parnu
ozývají se mi dost.
Chtěl bych létat, chci se vznášet
s Tebou, milá, říkám Ti,
oheň ve mně začal zhášet,
cit nadnáší mě perutí.
Ač jsem starý, duchem mlád,
možnám kulhám při běhání,
zatáhnu Tě do svých zahrad,
kde rajské poznáš klání.
.
každičkou vteřinou stárneme...
i mládneme když je pro koho...hmmmmmmmm!ST
03.07.2009 01:31:00 | Tanzania
Když jsme šli z filmu Vratné lahve, povzdechl si švagr: "Mám z toho filmu depresi" Sestra (jeho žena) s úsměvem poznamenala: "Je mi to jasné, viděls, jak to bude za pár let s tebou vypadat." Švagr na to: "Mám deprese z toho, že je to tady a teď."
02.07.2009 14:19:00 | René Vulkán
Měknoucí kosti jsou na mě moc:D V tak romantické básni. Zajímavá kombinace.
02.07.2009 13:34:00 | kikis
...každý je stár jak se cítí.
A ty neduhy?Ty moc vážně nebrat.
Aspoň někdy a některé.
Ale kdy a které?
02.07.2009 11:41:00 | Květka Š.
nehraj stále na starého
staletí již nános smyj
s těla koží oděného
vždyť dosud kamenný máš kyj
***
Jiří senior
02.07.2009 10:32:00 | j.c.