Stále stejný úsměv, účes, ba i oči
a svět který se jen kolem tvého středobodu točí.
A ladné pohyby a kroky jako antilopa
a bosá nožka a malá mělká stopa
na žíněnkovém polštáři.
Dvě hnědé oči se jen rozzáří
po taneční té kreaci
se partner útočník jen vzduchem obrací
a padá na žíněnku na záda.
No to je prostě paráda
takto býti skolen něžnou rukou.
Ty dvě srdce co jen pro Aikibudo tlukou...
pak rozejdou se.
Tak zase někdy...
Příště.
Máš neuvěřitelný talent vnímat zdánlivě běžné okamžiky poetickou duší.Potěšující počteníčko.:)
05.07.2009 14:35:00 | Indigo
Je cítit, jak se Ti to moc líbilo...ať můžeš co nejdříve zopakovat vše, co Tě baví, těší...
04.07.2009 10:29:00 | toužím.jít.dál
Inu,aikido jsem absolvovala a mohu potvrdit,že když není ni slov ni nystrého a moudrého rozumu k upotřebení,pár zaručených chmatíků příjde velice vhod.Bohužel jsem jej už několikrát musela upotřebyt.A tak raději přeji všem:"Mír v srdci a slunce v duši".Komunikujme spolu,naučme si naslouchat,chápat se,věnovat si čas,umět natáhnout přátelskou tlapku a široce sladkonosně se pousmát.Mějme se rozhodně půvabně.PS.Moc hezká básnička,básnířko.Zasílám túze velkou pochvalu a od srdce mávám.Ilona
03.07.2009 23:07:00 | poetická ilona
Vidím, že Ti to líbilo, tak Ti přeji aby jsi to brzy zopakoval.
03.07.2009 20:20:00 | devcatko z jetele
Aikido praktikuje jedna profesorka z našeho ústavu. To se mi ale zdá spíš jako takový vznešený, formální sport. Ve tvém popisu to vyznívá spíše hravě a neformálně. A hezky.
03.07.2009 19:41:00 | ludmil