Strach

Když padla noc
a ozvěna
úpří vášně
se naklonila nad mé hrdlo
tak
pot
začal stékat po tváři
a kolébka zemřela
a slzy se zmněnily v rampouchy
jenž k srdci vyrazily
jako jazyk z dáblových úst
jsem sám jako TY
jsem anděl co z nebe spadl
jsem hniloba na tváři
lásky
a prach
jsou
má tupá a zbabělá slova
jsem sám
jako TY ...............