Často myslím na smrt - ostřím svého žalu,
chcípnout, zaplatit osudu draze.
V duchu už se vidím pomalu,
ležet na té chladné podlaze.
Najednou to přejde, štěstím se chvěji,
nevím ani jak.
Zase už se směji -
jako maniak.
To snad láska na Tě sáhla,
že se štěstím chvěješ?
Dej si pozor, často zahla,
než se naděješ.
ST
07.07.2009 13:36:00 | Zasr. romantik