Obtisklý palec na paletě
tah štětce v šeru dívčích blůz
červánkům v mlze
jitřenku vyznal v pozdním létě
virtuóz pegasů a múz.
Sklo z rudých šípků krví podlil
přimíchal šmolku do potoků
světlo a stín
strniště ostrou břitvou holil
obnažil křivky dívčích boků.
Plačící hvězdu prostou šatů
skrz obzor tmy do plátna vkvetl
polední žár
vymanil z kutny černých mraků
když lásku srdce křídou četl.
Vím
proč občas smutně žije
to múzy opilé se vrátí
mu z říše fantazie…