pověz mi

řekni mi, řekni, mlžný králi

kdo jsme byli?
kdo byli ti, kdo ještě lhali,
kdo se ještě namáhali lhát?

a už jsem zase po krk v kýči
- a všechno kolem, rými křičí
křičící rýmy vykřičeně
v domech s červenou lucernou.

a lhát
už mne dávno nebaví
s kelímkem kafe to go
a s oschlým koláčem, asi jablko
sedávám na zídkách

zvečera, zrána

a sbírám dny, známky, havrany

planost nad planost

(a játra stále fungují, děkuji za optání)
a básně stále ne, já vím, krásná paní

co vylezla jste z papundeklu
a smála se tak bíle

a pořád ještě vracim flašky, když se mi to hodí
a chodim do kostela, když se mi to hodí

a směju se, když se mi to hodí

jenom už se nehledám
už se mám

plný zuby, jistě

moje kýče jsou čím dál lehčí a duhovější
vyfukuju je lehce
a nestydím se za to
jsem holt taková

taková nějaká
nijaká
s kelímkem kafe to go

takže tak to dopadlo, mlžný králi