film

svůj odraz zatracuješ
pliveš si do tváře

VLASTNĚ SE MILUJEŠ

a nedokážeš to popsat
nechceš nahlížet do svý hlavy
ten zmatek tě zabíjí

čekáš až se v tobě narodí něco lepšího
něco, co by stálo za uznání
toužíš po reflektorech a po vůni drahých doutníků

a mezitím jen píšeš vzkazy na zrcadlo,
který nikdo nečte
motáš se ve spleti ulic a nenacházíš nic novýho
karty jsou rozdaný
a ty se svýma sakra nejsi spokojenej

posloucháš moudra těch chytráků okolo
a směješ se jim do ksichtu
sám hledáš slova

sleduješ lidi v autobuse
feťáky v parku
a přijde ti to všechno dohromady zajímavý
chtěl bys o tom natočit film

jenže lidi tohle nezajímá
nebaví je záběry na jednu věc, delší než tři sekundy

nesnesou když musí přemejšlet