Anotace: ...jednou to určitě zapadne do sebe a ozubená kolečka znovu budou šlapat, jak mají... alespoň pořád doufám a věřím...
Až jednou spatřím svět
Z těch krásných vět
Až zase se probudím
A zjistím
Že zlým snem neproudím
Podívám se do Tvých očí
A řeknu jen - vstávej
Štěstí a lásku dávej
Již nemáš důvod bát se
Co ve snu může zdát se
Je už skutečné
Až jednou rosvítí se světla
Ty tam budeš stát
Tak jako když Země kvetla
Budu schopna úsměv Ti dát
Při tom bájném úsvitu
Já usměji se
Napořád budu tam
Ve vzpomínce
Proto teď říkám sbohem
Snad na krátkou dobu
Než smíří se Ďábel s Bohem
Než uzavřou Dohodu
O Ráji
Který nikde není
A nikdy nebude
O Zemi
O Lásce
A o Vodě
O Ohni
O Větru
O Tobě
...a o nás všech...
Tak tato báseň mi úplně vzala dech... Vlastně ani nevím čím, ale něco v ní je. Jako by měla svůj vlastní život, svou sílu, která dává smysl tomu, co by mi asi jinak přišlo nesmyslné...
11.07.2009 21:24:00 | Atropa bella-donna