Obrys

Zrazená chtíčem našich těl,
odhozená na dně mé vlastní propasti,
co navštívím ji vždy,
když vstoupíš mi do cesty.

Nicotný nedopalek,
v šedi se ztrácíš náhle,
ruka tvá hledá obrys rtů,
otáčím se, prorážím kouř..

Rána, co nocí jsou
a v záři úplňku
ztrácím se, utíkám od tvých lží,
umírám s poslední nadějí..

Spoutaná nářky,
co křičíš do tmy,
bezmocná, když nenecháš mě jít..