Pokřiky tajemných div
trhají hedvábí a dům
jenž jejich prsy hřál
dnes už nestojí.
Dlážděné pastviny
skryjí své poklady čistým
co neváží si tepla neřesti
a kámen v srdci jim tvrdne.
Nejsou to lucerny
co smrdí zkažeností
ale touha a závist,
co nedají spát.
Pár ztrhaných prsů,
jež dítě nenapojí
tak hraje v špíně hru
co pravidla má od nás.
Pijte a hodujte,
protože mrtví už nebudete
vždyť pohleďte do tváří,
které lakotným chtíčem zabíjíte.