Ticho mě tlačí na ušní bubínky
Kdyby zdi mohly zpívat
Věděly by o čem vyprávět
Slova písní
Jež se zrodila z dějin okamžiků
Krok za krokem
Ploužím se po ztichlé chodbě
Téměř cítím tu bolest
Bolest snů zašlapaných do bílého mramoru...
Díky za dílko, ze kterého cítím prožitek a snahu o básnické prostředky. Je to v poslední době v těchto místech spíše výjimkou.
M
17.07.2009 22:50:00 | Gregy