Anotace: nemůžeš mít všechno...
Nemůžeš si koupit hvězdy na obloze,
jednu z nich mi večer můžeš darovat,
necháš ji pohoupat na růžové stuze,
v očích se mi dneska může vykoupat.
Na modravé černi zlatá metalíza,
odráží záblesky svitu měsíce,
schovává je ve svých listech stará bříza,
hvězdy nejsou přece noční stálice.
Někdy se z nich jedna utrhne a shoří,
jiná jenom občas obletí náš čas,
zamává nám chvostem, další mýty zboří,
za sto let potomci uvidí ji zas.
Nemůžeš vyvlastnit hvězdy na obloze,
když se jejich množství nedá spočítat,
ve snu se projíždět na Velikém voze,
jenom třpytky v dlaních můžeš rozkmitat.
Báseň se mi moc dobře četla, před spaním se jitě bude každičkému hodit... přečtu ju svému miláčkovi...
19.07.2009 21:30:00 | NikitaNikaT.
Již v prvních řádcích jsi potvrdila moji teorii, že:
Chlap může rozdávat drahé dary a nemusí je kupovat!
Nadchází čas padání hvězd, tak mějte připravena svá přání, děvčata, zaručuji vám, že se všechna splní.
Protože když člověk opravdu chce, tak to jde!
18.07.2009 11:19:00 | Zasr. romantik