Anotace: ...možná až příliš zmatené, možná to někomu z vás něco řekne, možná ne... někdy je prostě všechno plné možná, proto nezbývá než se rozhodnout...
Stojím, neznámo kde
Opřená o Strom
Který Ničemu nepatří
Snad ani Nikomu
Nasadit mu okovy
A nepustit k němu
Žádného dalšího uprchlíka
By bylo sobecké
...Asi až příliš
Osoba, co právě jde
Hledá lom
Se sochami Tří
Co podléhají zákonu
Jako staré vdovy
Hledající něhu
A vysněného mladíka
Touhy jsou světské
...Jak sám víš
Vrba si oči mne
A starý Slon
Co drží Zemi
Na svém chobotu
Žádá Bohy
O pomoc
A oni ho - snílka
Na oplátku trestají
...Taky pořád sníš?
jsem ráda, že aspoň někomu, protože já sama se někdy nevyznám v těch slovech, která mi vycházejí z úst :)
20.07.2009 23:27:00 | Denael
nádhera. :) začínám mít dojem, že v tvém případě mi ty nejzmatenější díla dávají asi největší smysl... :)
20.07.2009 23:20:00 | Atropa bella-donna